Historie

Sokolská tradice v Golčově Jeníkově

Tělocvičná jednota Sokol vznikla v Golčově Jeníkově již roku 1899, čím se řadí k nejstarším zdejším spolkům a k nejstarším tělocvičným jednotám v čáslavském kraji. Od počátku přesahovala její činnost rámec tělovýchovy a sportu. Sokol sehrál významnou úlohu v společenském i kulturním životě města. Začal s promítáním filmů, pořádal veřejné přednášky a besedy, sokolovna sloužila dlouhou dobu jako kulturní dům.

V roce 1948 se jeníkovští sokolové účastnili všesokolského sletu v Praze, který je považován za manifestaci odporu vůči únorovému komunistickému převratu. Ačkoliv po roce 1989 došlo k rozštěpení tělovýchovy a v Golčově Jeníkově nyní působí Tělocvičná jednota Sokol vedle Tělovýchovné jednoty Sokol, obě složky zaujímají významné postavení v současném spolkovém životě města.

Ustavující schůze Tělocvičné jednoty Sokol v Golčově Jeníkově se konala 13. září 1899. Již 18. října se nadšení zájemci scházejí ve školní tělocvičně k prvnímu společnému cvičení. Spolek sídlí v hostinci U Lehkých a má 94 členy. Na první valné hromadě 14. ledna 1900 si volí do svého čela tehdejšího starostu města Jana Thona.

Za jeho působení dochází k posílení členské základny a vybudování zázemí, a to jak sportovního (nákup nářadí), tak kulturního (založení spolkové knihovny). Roku 1904 si ženy zakládají ženský odbor, který se o 7 let později začleňuje do zdejší sokolské jednoty. Do Sokola vstupuje i místní odbočka Klubu českých cyklistů.

Zdejší Tělocvičná jednota Sokol se poprvé představuje veřejnosti na okrskovém cvičení roku 1905. Dne 7. listopadu 1906 slaví první šibřinky. Sokol se výrazně podílí na společenském dění vě městě. Kromě spolupořádání besed organizuje i veřejné výlety, každoročně se koná slavný sokolský ples.

Finance získané z veřejné generálky nácviku na V. všesokolský slet jsou použity jako základ fondu pro zbudování sokolovny.

Realizaci plánů však oddálila první světová válka. Muži jsou povoláni na frontu. Z více než stovky členů zůstalo v zázemí jen několik desítek žen a dorostu, snažících se udržovat alespoň minimální periodicitu cvičení.

Rozmach sokolského hnutí nastává v období první republiky. Roku 1921 dosahuje TJ Sokol v Golčově Jeníkově rekordního počtu 316 členů, včetně 46 obyvatel Vlkanče, kteří její řady o dva roky později opouštějí, aby si založili vlastní spolek. Jeníkovští cvičenci sklízí vavříny na sletu v roce 1926.

Dvacátá leta přinášejí také splnění dlouholetého snu o vlastní tělocvičně. Roku 1922 začínají přípravné práce na pozemku, kde má sokolovna stát. Tehdy fond obnáší 73 982,50 Kč. Příspěvky se naštěstí jen hrnou. Stavbu sokolovny finančně podpořila zastupitelstva většiny okolních obcí. Částka 3 500 Kč přichází až z daleké Ameriky od Karla Prchala, starosty tamějšího Sokola a jeníkovského rodáka. V roce 1924 jednota disponuje více než 100 000 Kč. Je však třeba ještě půjčky ve výši 200 000, než může v dubnu 1926 dojít k slavnostímu položení základního kámene. Koncem června začínají vlastní práce. Již o rok později 25. června 1927 je sokolovna slavnostně otevřena. Při té příležitosti je vydán dokonce pamětní list. V následujícím roce se upravuje okolí budovy. Je zřízeno letní cvičiště a tenisové hřiště.

Sokol však přispívá rovněž ke kulturnímu vyžití města. Pořádá přednášky, divadelní a od roku 1926 i filmová představení.

Do třicátých let vstupuje sokolský spolek jako vyspělá a značně činná organizace, což nejlépe dokládá soupis odborů, které v rámci jednoty působily: biografický, hostinský, tenisový, lyžařský, divadelní, zábavní, který pořádal např. i taneční kurzy. V knihovně se nachází rovněž pingpongový stůl.

Krátce před válkou v červnu roku 1938 zavítal do města jeníkovský rodák Karel Prchal, náčelník amerického Sokola. Spolu s dalšími krajany se toužil zúčastnit X. všesokolského sletu v Praze.
Již první válečná léta výrazně ochromila činnost spolku. Národnostní cítění, které dává Sokol svým vystupováním jasně najevo, popuzuje německou správu. Postupně jsou sokolové přinuceni odstranit všechny upomínky na samostatné Československo - zakopat Tyršův památník a zazdít i sokolský znak na sokolovně. Poslední schůze výboru se koná 21. srpna 1941.

V dubnu 1941 ji sokolník Nauč uschoval u Františka Šimka. Později, když Šimkovi hrozila prohlídka, odnesl ji Richard Christ do domu č. p. 20. Nakonec bylo rozhodnuto zabalit kroniku do azbestu a v plechové schránce ukrýt do hasičské zbrojnice. V lednu 1944 však ve zbrojnici vypukl ničivý požár. Richard Christ kroniku tajně vyhrabal a do května 1945 ji ukrýval na půdě svého domu. Přes veškerá ochranná opatření se kniha nacházela v žalostném stavu. Stránky místy úplně zčernalé se rozpadaly, desky chyběly docela. Naštěstí se podařilo Aloisi Novotnému kroniku přepsat dřív než podlehla úplnému rozkladu. Do nové pamětní knihy vlepil i několik zachovalých listů z kroniky původní.

Tělocvičná jednota Sokol začala pracovat téměř okamžitě po skončení války. První schůze se konala 31. května 1945.

Roky 1945-1948 představují také poslední období samostatné činnosti některých menších sportovních klubů, jakými byl např. SS, který si z pochopitelných důvodů zvolil nový název AFK, tedy Atleticko-fotbalový klub.

Po pětileté přestávce se v prosinci 1945 koná i ustavující schůze odboru KČT. Spolek má 40 členů. Klub vyvíjí záslužnou činnost především při značkovaní turistických stezek. Roku 1947 je obnovena značka Golčův Jeníkov - Pařížov, prodloužená až do Třemošnice a vytyčena nová trasa - Uhelná Příbram - Leškovice - Golčův Jeníkov. Vychází Turistický průvodce po Železných horách a okolí. Klub pořádal řadu zajímavých cestopisných besed o Švédsku či Českém Švýcarsku, také naučnou přednášku na téma vesmír. Zasloužil se rovněž o zřízení nové turistické noclehárny na Filipce. V březnu 1948 označil významné historické budovy ve městě tabulkou se jménem a stručnými dějinami památky.

Sokolský slet v únoru 1948 se změnil v manifestaci nesouhlasu s nastolením vlády KSČ. Věrnost ideám první republiky jasně prozrazoval již název skladby mužů Věrni zůstaneme, jíž se účastnili také zástupci z Golčova Jeníkova.

Odveta na sebe nedala dlouho čekat. Roku 1949 vychází nařízení o jednotné tělovýchově.
Jednotná tělovýchova znamená V Golčově Jeníkově především sloučení Sokola s AFK, na jehož tradici navazuje později proslulý oddíl lehké atletiky působící v TJ Sokol až do roku 1952. K jeho vrcholným výkonům patřilo třetí místo v republikovém přeboru dorostu, kde se zařadil za Spartu a Nitru.

Dobrou pověst si vybudoval také oddíl kopané a šachu. Bohumil Hůlka se stal dokonce čekoslovenským reprezentantem v korespondenčním šachu.

V šedesátých letech činnost TJ Sokol stagnuje. Postupně zanikají některé oddíly, například košíková. Nakonec pracuje již jen ZTV (základní tělesná výchova), později nazývaná ZRTV (základní a rekreační tělesná výchova) a populární fotbal. Roku 1957 také dochází k dalším organizačním změnám. Vzniká Československý svaz tělesné výchovy a sportu, jehož jednotlivé složky si mohou zvolit vlastní název. V Golčově Jeníkově je vybrán Sokol.

K oživení činnosti přispívá v roce 1975 mládež zabývající se turistikou. Ze svazácké skupiny Expedice 30 se v rámci TJ Sokol ustavuje turistický odbor. Turistika se spolu s kopanou stává hlavní náplní sokolské práce. Tento trend přetrvává ještě v 80. letech, kdy dochází v Sokole k významné generační výměně.

Jednota se zaměřuje na turistiku, v níž patří k okresní špičce, stolní tenis a šachy. Zakládá také volejbalový oddíl. Za sokolovnou je zřízeno tenisové hřiště a tréninková zeď. Od roku 1988 působí v rámci Sokola odbor tenisový.

V 90. letech dochází k víceméně přirozenému rozdělení tělovýchovy. V Golčově Jeníkově vedle sebe existuje Tělovýchovná jednota Sokol a Tělocvičná jednota Sokol. Tělovýchovná jednota Sokol sdružuje také oddíl kopané s víc než padesátiletou tradicí. Pravidelně se soutěží účastní čtyři místní mužstva. Výbornými výsledky na sebe upozorňuje rovněž turistický odbor, který pořádá i dálkové pochody pro veřejnost. V roce 2001 se například šel 20. ročník pochodu Napříč okresem či 25. ročník pochodu Jeníkovská třiatřicítka. Turistický oddíl mládeže TOM dosáhl úspěchu i v celostátních přeborech. K největším dosavadním počinům Tělovýchovné jednoty Sokol patří vybudování víceúčelového zařízení otevřeného v únoru 2000.

V roce 1992 koupil tedy spolek starší zemědělskou usedlost a postupně ji přestavěl na moderní sportovní zařízení za vydatné finanční pomoci Městského úřadu, který poskytl bezúročnou půjčku. V závěru roku 1999 přišla ještě půlmilionová dotace od ústředí ČSTV. V únoru 2000 mohla být budova slavnostně otevřena. Uvnitř se nachází tělocvična, malý bazén, sprchy, společenská místnost a turistická ubytovna. Také sokolovna, která je majetkem Tělocvičné jednoty Sokol, prodělala v 90. letech rekonstrukci. Významnou měrou se na ní podílela ČOS, která poskytla zdejší sokolské jednotě dotaci ve výši 1 250 000 Kč.