Golčův Jeníkov a hudba

Golčův Jeníkov proslul také jako město hudby. O úrovni hudebního vyučování na zdejší škole se pochvalně zmiňuje už význačný hudební skladatel Charles Burney ve své knize vydané v Londýně roku 1773.

V 18. století převažuje hudba lidová a církevní. V kapli sv. Františka z Assisi působí jako varhaník známý český skladatel Jan V. Hugo Voříšek (1798). Duchovní hudbu provozují také Jos. a Jan Suchánkovi či F. Smutný.

V roce 1789 si v Golčově Jeníkově prý zahrál na varhany i W. A . Mozart.
Již na počátku 19. stol. kvete ve městě kulturní život v českém duchu. Vzniká pěvecko-ochotnická beseda Václav, která provozuje jak komorní, tak zábavní hudbu a divadlo. Ve třicátých letech obohacuje zdejší kulturní scénu ještě zpěvácký spolek Slovan a pěvecký Hlahol.

V těžkém období 2. světové války oživí tehdejší hudební scénu Městská hudba, u jejíž kolébky stál Jan Holý. V lednu 1942 probíhá první zkouška dechového souboru, 1. srpna pak valná hromada, na níž je sbor oficiálně ustaven. Předsedou se stává Otomar Paukner, dirigentem Jindřich Stibůrek, který na tomto postě působí až do své smrti roku 1957. Po převratu roku 1948 se Městská hudba stala součástí Osvětové besedy. Postupně se rozšiřuje i o soubory smyčcové a jazzové. V jejím rámci vznikají také tělesa orientovaná na taneční či populární hudbu. V letech, kdy město nemělo hudební školu, založili někteří z jejích členů Hudební školu Osvětové besedy. Během padesáti let vystoupily soubory Městské hudby na několika tisících akcí a dosáhly úspěchu v mnoha soutěžích.

V současné době sbor proslul především každoročním vánočním vystoupením v kostele sv. Františka a koncerty na náměstí, které se konají v rámci pouťových oslav.

V roce 1959 po téměř dvacetileté odmlce obnovuje svoji činnost pěvecké sdružení Hlahol.
Sbor spolupracuje s čáslavským Hlaholem. Na společných vystoupeních v Čáslavi a Golčově Jeníkově si získaly oblibu. Sbor vystoupil i na Slavnosti písní v Litomyšli.

V dubnu 1961 se ustavuje i ženská část spolku. Repertoár smíšeného sboru se obohacuje.
Úspěch sklidilo slavnostní vystoupení k sedmisetletému výročí města Čáslav. Před vyprodaným Dusíkovým divadlem zapěl čáslavský a jeníkovský Hlahol za součinnosti členů opery Národního divadla Libuše Domanínské, Beno Blachuta a Antonína Švorce Dvořákovu kantátu
Svatební košile.

Labutí písní obou sborů se stalo o rok později provedení Dvořákovy kantáty Rekviem, v němž jako sólista vystoupil člen sboru Národního divadla Eduard Haken. Smrt sbormistrů ukončila práci obou Hlaholů.