Kostel sv. Markéty

Kostel sv. Markéty

Nejstarší dochovanou stavební památku Golčova Jeníkova představuje hřbitovní kostel sv. Markéty. Svému účelu sloužil již ve 14. století. Písemné doklady o jeho založení však chybějí.
Od počátku doby husitské patřil kostel utrakvistům. Ti zde zbudovali faru, kterou však museli roku 1627 opustit. V Čechách se oficiálním náboženstvím stává tzv. pod jedno a kostel sv. Markéty slouží nyní katolíkům, protože kostel sv. Kříže na náměstí utrpěl v průběhu třicetileté války značné škody.

Roku 1650 nechal generál Goltz zřídit při kostele sv. Markéty katolickou faru. Často však zůstávala prázdná. Tehdy duchovní správu vykonávali kněží z farnosti Vilémov - Klášter s podstatnou pomocí jezuitů z jeníkovské rezidence.
Teprve Leopoldovi Krakovskému z Kolovrat se podařilo roku 1775 zřídit v Jeníkově faru trvale. Zasloužil se rovněž o její povýšení na děkanství v roce 1783. Bohužel tehdy začal úpadek kostela sv. Markéty, protože centrum náboženského dění se přesouvá do kaple sv. Františka z Assisi. Po zrušení jezuitského řádu plní bývalá domácí kaple jezuitů úlohu farního kostela.
Bohoslužby, zvláště o slavných mariánských poutích, se konaly také v loretánské kapli a na prostranství kolem ní. Roku 1800 je kostel sv. Markéty uváděn již jako zpustlý.
Při rozšiřování hřbitova roku 1821 nechává tehdejší majitelka panství Louisa hraběnka Herbersteinová starou stavbu strhnout a zbudovat novou, která je pak rekonstruována roku 1905.
K dalším velkým opravám dochází v letech 1965-1966, naposledy 1995-1996. Kostel sv. Markéty slouží nyní jako smuteční obřadní síň.

Jedná se o jednoduchou kamennou stavbu. Tvoří ji čtvercové presbyterium čili kněžiště a obdélná loď. K východní straně kostela přiléhá čtverhranná věž, zakončená jehlancovitou střechou.
Z původní stavby se dochoval gotický portálek. Zdobí severní zeď kostela.
Pozornost však přitahují hlavně náhrobní kameny. Původně byly umístěny v presbytáři, po opravách v roce 1996 pak rozesazeny v chrámové lodi. Nejstarší pocházejí ze 16. století. Jedná se hlavně o náhrobky rodu Libenických a rodu Robmhápů, jejichž příslušníci vlastnili Jeníkov v průběhu 16. a 17. století.