A picture
A picture

Mapový portál

mapy

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Nejbližší akce

koncert

sběr

 

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Mobilní aplikace

Logo mobilní aplikacegoogle-play-downloadapp-store-download

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Náhodný výběr z galerie

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je úterý, 26. 9. 2017, 9:16:06

Interaktivní mapa

mapa

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 13
DNES: 438
TÝDEN: 1104
CELKEM: 498236

Povodňový plán

povodnovy plan

 

Svátek

Svátek má Andrea

Aktuální počasí

Počasí dnes:

26. 9. 2017

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky. Denní teploty 15 až 19°C. Noční teploty 9 až 5°C.

Svoz odpadu

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 31 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 1

Facebook

 

Najdete nás také zde

facebook

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie

Sbor dobrovolných hasičů v Golčově Jeníkově

Již od svého založení trpěl Golčův Jeníkov častými požáry. Jeníkov hořel například 6. ledna 1422, když Jan Žižka hnal od Kutné Hory císaře Zikmunda. V průběhu třicetileté války vypálilo městečko hned několik armád.
Mnohé požáry si však měšťané zavinili vlastní neopatrností. Svou roli sehrála rovněž nedostatečná hasičská výbava a neochota obyvatel pomáhat při záchranných pracích. Hasičskou službu vykonávaly především cechy, na výzbroji se podílela také vrchnost. Podle hasičského řádu z roku 1611 dostal vozka, který přivezl vodu k ohni, tři kopy míšenských.
Přesto roku 1784 strávil oheň přes půl Jeníkova, radnici, hostinec Slunce, i věž se zvonicí, z níž zvony na zem spadly a žárem se roztavily. Roku 1808 vyhořela téměř celá židovská čtvrť a rovněž velká část domků mimo ni. Obrany proti ohni téměř nebylo, proto se měšťané rozhodli obrátit na samotného patrona hasičů sv. Floriána.
Všechny prosby k patronovi hasičů však vyzněly naprázdno. Ještě téhož roku, kdy byla slavnost poprvé slavena, hořel hostinec u Orla a v roce 1830 dokonce radnice. Tehdy se koně táhnoucí k ohni panskou stříkačku splašili a stříkačce se ulomil předek.
Další požáry na sebe nedaly dlouho čekat.
Roku 1865 strávil oheň velkou část Golčova Jeníkova. Město se tedy rozhodlo pořídit za 1 400 zlatých velkou obecní stříkačku. Tehdy chyběl jen krok k založení hasičského sboru, avšak epidemie cholery a válečné útrapy jej oddálily. Již roku 1869 se schází valná hromada, aby
navrhla spolkové stanovy a postoupila je c. k. místodržitelství ke schválení. V srpnu 1870 byl do města doručen dopis, jímž byly pod číslem jednacím 33 333 stanovy potvrzeny. Sbor mohl jako jeden z prvních v kraji zahájit činnost. Tvořilo ho 49 údů, později se titulovali pánové, pak přátelé a nakonec bratři. V čele stál Moric Lederer.
První požár, při němž sbor zasahoval, vypukl 21. října ve Vilémově. Za pomoc při hašení obdržel spolek poděkování od tamějšího purkmistrovského úřadu.
Za hasičskou zbrojnici sloužila na základě rozhodnutí městské rady z března 1871 obecní kolna, v níž do té doby bývaly dva masné krámy. Na jaře také sbor požádal pražské hasiče o vyslání cvičitele. Praha ochotně vyhověla. Hasiči si mohli své poznatky rovnou ověřit v praxi. O pár dnů později totiž vypukl požár, který zachvátil 15 domů v ghettu. Shořela rovněž synagoga.
Během prvních deseti let působení se místní Sbor dobrovolných hasičů podílel na záchranných pracích při 40 požárech. V létě roku 1873 se mu podařilo za pomoci dvou stříkaček a dvaceti hasičů během tří hodin zlikvidovat požár stohu slámy u vohančického dvora a stavení zachránit. Rytíř Neupauer, majitel panství, z vděčnosti věnoval sboru značnou částku peněz. Roku 1878 sbor včas uhasil oheň, jehož plameny ohrožovaly kostel sv. Františka.
Oheň si však také vyžádal první oběť z řad dobrovolných hasičů. Při požáru v roce 1879 se ošklivě popálil místní kovář Prokop, který zraněním po 24 hodinách podlehl.
Dobrou pověst zdejšího sboru dokládá fakt, že se první valná hromada Župní hasičské jednoty kraje čáslavského a okolí založené 1879 koná právě v Golčově Jeníkově.
Město se svým sborem skutečně pyšnilo.
V té době jsou častým zdrojem požárů především jiskry z vlaku. K největšímu neštěstí došlo roku 1920, když polední vlak zapálil strážní domek u Stupárovic, v němž uhořel strážný trati.
Své schopnosti prokázal sbor při hašení Dusíkova divadla v Čáslavi roku 1923.
Roku 1924 v zárodku uhasil požár v koželužně. Tentokrát se však vděku nedočkal. Majitel totiž oheň úmyslně založil, aby získal finanční náhradu od pojišťovny.
Dobrých vztahů s ostatními místními spolky využili hasiči roku 1926, kdy se začala budovat sokolovna. Sbor se dohodl se zdejší tělocvičnou jednotou, že si zde na vlastní náklady zařídí sál, který jim pak byl navždy a bezplatně propůjčen k užívání. Z vděčnosti zaplatili hasiči
plastiku sokola nad vchodem do budovy.
Sbor spolupracoval nejen s místními spolky, ale také s dobrovolnými hasičskými sdruženími v zemi. Roku 1928 se proto zúčastnil Všeslovanského sjezdu hasičů v Praze.
Práci sboru komplikovala dlouhodobá neochota lidí podílet se na záchranných pracích pumpováním vody. Proto byla roku 1929 zakoupena první motorová stříkačka. V září 1930 se velice osvědčila při velkém požáru Frýdnavy.
Tradiční činnost spolků zahrnovala i pořádání kulturních a společenských akcí. Místní hasiči se proslavili především plesy. Výtěžek věnovali na modernizaci vybavení. Klasickým příkladem tohoto postupu byla oslava 60. výročí založení sboru, při ní se získalo 8 337 Kč, které
pokryly náklady na nákup sanitního auta. Příjezdem nového vozu do města měla slavnost vyvrcholit. Zlatý hřeb programu se však nekonal. Sanitní auto po cestě shořelo. Patrně vinou špatné elektrické instalace.
Naštěstí dostal hasičský spolek nový automobil. Mnohokrát posloužil při přepravě zraněných do čáslavské nemocnice. Práce samaritánského sboru došla uznání v roce 1932, kdy byl začleněn do ČSČK.
Ve třicátých letech vstupují do sboru i ženy, které zakládají roku 1930 vlastní družstvo. Od roku 1933 působí v rámci spolku také tzv. jinošská družina. Členská základna se sice rozrůstá, roku 1936 ji však opouštějí hasiči z Ráje, aby si zřídili vlastní sbor.
Rok 1934 poznamenala tragická událost. Zahynul další z příslušníků zdejšího sboru, tentokrát při boji s vodou. Dne 27. června se po velké průtrži mračen protrhla hráz Vohančického rybníka a příval vody zaútočil na hráze dalších rybníků. Sborový cvičitel Karel Vobořil chtěl uvolnit stavidla Valchy, aby voda mohla odtéci, ale proud ho smetl do vody. Pohřeb se konal se všemi poctami určenými těm, kteří položili život při výkonu svých povinností.
Potrvá již jen pár let než v Evropě vzplane dosud největší požár: druhá světová válka. První jiskry dopadají na naše území už roku 1936. Probíhá nácvik civilní protiletecké obrany, jehož jádro tvoří základy požárního výcviku. Hasiči se podílejí na zaškolení občanů. Zároveň projevují odhodlání uhasit německé plameny se zbraní v ruce. V lednu 1938 skládá celý sbor slib věrnosti republice.
Svou přísahu naplnil. Němci potřebovali fungující požární sbory, proto činnost spolku nezakázali. Naopak. Zapojili hasiče do protiletecké ochrany, nařídili noční služby ve zbrojnicích, pořádali cvičení. Dobrovolní požárníci využili svého postavení. Díky odvaze některých krajských ředitelů unikli příslušníci hasičských sborů dokonce totálnímu nasazení v Říši.
Válce padla za oběť rovněž požární zbrojnice, která vyhořela v lednu 1944.
Květen 1945 nahradil sboru některé škody způsobené válkou. Rudoarmějci mu věnovali spolehlivou automobilovou stříkačku, pojmenovanou po dárci kapitán Kudrjavcev (zastával místo oblastního velitele trofejního útvaru Rudé armády pro východní Čechy). Vzápětí roku 1947 se velmi osvědčila při požáru lesa na Mastné bábě. Výbavu obohatil ještě vrak auta značky Steyer. Zdejší hasiči jej opravili a pokřtili opět po dárci kapitán
Šatrov.
Brzy po válce začal sbor s obnovou zbrojnice, později přistavěl i halu pro automobilku.
Roku 1947 přidělil Zemský národní výbor příspěvek 700 000 Kč na výstavbu nové zbrojnice a slíbenou částku zaslal na MNV. Kromě toho sbor disponoval ještě obnosem 1 500 000 Kč, který byl vybrán od občanů v letech po požáru staré zbrojnice v lednu 1944. Blížící se měnová reforma přiměla nakonec sbor ke změně záměru. Bylo třeba okamžitě investovat, aby peníze nepodlehly znehodnocení. Proto byla zakoupena tzv. Rothovna, která měla být přestavěna na zbrojnici. Zbytek se investoval do Vinopalny. Zde se plánovalo zřízení bytů.
V padesátých letech dosáhlo úspěchů družstvo mladých požárníků. Také v následujících desetiletích zůstávalo nepřemožitelným soupeřem pro požární hlídky z celého kraje.
Rok 1970 se nesl ve znamení oslav stého výročí založení sboru. Vysoké svazové vyznamenání Medaile za zásluhy bylo uděleno pěti hasičům.
Hasiči se nadále podílejí na veřejně prospěšných pracích. Po povodni v roce 1974 odčerpávají vodu ze sklepů, 2. dubna 1977 zasahují při havárii ropovodního potrubí pod Skalkami.
V roce 1980 se v rámci akce Z začíná stavět požární zbrojnice. Při příležitosti jejího slavnostního otevření 15. prosince 1984 dostává sbor čestný odznak ÚV ČSPO Za mimořádné zásluhy.
Ohně v osmdesátých letech nemívají již tak ničivý dopad jako ty před sto lety, přesto však jich příliš neubývá. Hasiči zasahují především při lesních požárech, při požárech zemědělských budov nebo strojů a zachraňují rovněž několik rodinných domků.
Pravidelná cvičení udržují sbor dobrovolných hasičů ve skvělé formě. Svoje kvality potvrdil například 2. června 1992, kdy hořel les u Kobylí Hlavy. Jeníkovští hasiči vyjeli do terénu již tři minuty po ohlášení požáru, což je výkon hodný profesionálů.

 

Více na internetových stránkách http://hasici-gjenikov.cz/